Čapek - Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (2000)

Otázka po možnosti pochopení druhého člověka ústí k poznání, že nutnou podmínkou je především poznání sebe sama, protože individuální pravda je souhrnem osobních postojů a postřehů a skládá se z mnoha dílčích pravd. V Hordubalovi je baladický venkovský příběh milostného trojúhelníku nahlížen zvenčí z několika úhlů, v Povětroni je osud neznámého, těžce zraněného pacienta po letecké havárii rekonstruován řadou odlišných metod a z různých stanovisek a konečně v Obyčejném životě sám jeho hrdina, průměrný železniční úředník, nalézá skryté a mnohoznačné stránky své povahy, své minulé životní šance a křižovatky.