Okresní osvětový sbor pro Olomouc-venkov 1940, 38 stran, nerozřezáno, uvnitř velmi dobrý stav, malé opotřebení obálky. (X2278)
Cena : | 480,- Kč |
Teprve tragická smrt mladého studenta rozvlnila zájem pražské a celé české veřejnosti a objevila básníka Alše Balcárka. Bohémskému poetovi už tím ovšem nebylo pomoženo. Nad posmrtným vydáním veršů nešťastného patetika se pozastavila naše kritika, uznale se rozhovořila o jeho nadání, o jeho ještě nevyzrálém umění, ale umění bohatě slibném. I ty časopisy, které Balcárka za živa odkazovaly na příští dobu, dotvrzovaly jednomyslný posudek, že v tragicky zesnulém mladíkovi odchází někdo, kdo mnoho napověděl, smrt však za něj dopověděla.Zhynulá naděje! To nebylo jen krásné apostrofování Nerudovo. V horečce třeštící dvaadvacetiletý chlapec navždy unikl svým domnělým pronásledovatelům i svému životu plnému bídy a strádání hmotného i duševního.Krásné ráno prvního máje roku 1862 nezastihlo již usouženého a nemocí i odříkáním umořeného Alexandra Balcárka na živu. Máchův spřízněnec duchem vydechl v den, který jeho daleký předchůdce, jehož kult nastupoval, oslavil básnickou apostrofou.Jestliže se kdysi hovořívalo o básnících samoucích, tedy zcela určitě Aleš Balcárek patřil mezi tyto nadšence ducha, okouzlené krásou slova, přilákané tajemstvím nevyslovitelného, s radostnou ochotou podléhající svodům múzy. Kolik těchto Tomanů našeho básnictví bychom mohli vypočíst od 50. let minulého století. Balcárek byl jenom jedním z mnoha, kteří podlehli v tom čarovném zápase básnického tvůrčího procesu, kteří oslněni tajemstvím propadli mu nadobro svým osudem. A jejich chudá duše nestačila, aby se plně zmocnila všech pokladů, které se jenom jednou před nimi rozevřely...