Asimov - Konec věčnosti (1993)

Hrdinové románu jsou specialisty jakési nadčasové civilizace zvané Věčnost a jsou přesvědčení, že mohou vstupovat do různých časových epoch a různých dějů a měnit skutečnost tak, jak oni považují za nejlepší. Jsou přesvědčeni, že k tomu mají právo a že tak činí pro dobro lidstva. Hrdina si však postupně uvědomí, že tomu tak není, že tato metoda vede k degeneraci, brzdí vývoj vědy i umění a ve svých důsledcích vlastně lidstvu škodí. Od poznání je pak jen krok k účinné akci proti existenci Věčnosti.