Kostylev - Ivan Hrozný - 2. Moře, 3. Něvská pevnost (1950,1951) 2 knihy

Druhá část románové trilogie (prvá, "Moskevské tažení" - boj. rus. státu s livonským řádem něm. rytířů o přístup k Baltickému moři). Po dobytí přístavu Narva se car snaží upevnit své postavení a proti nechápavýma zrádným bojarům prosazuje svou vůli, dát Rusku moře. Kostylev líčí spletité poměry, které jsou vytvořeny na Baltickém moři zájmy několika evrop. mocností (Polska, něm. císaře, Švédska, Dánska), které brání Rusku v úspěšnémrozvinutíobchodusAnglií. Proto car radostně přijal do svých služeb dánského korsára Kristiána Rodeho a učinil jej velitelem prvního moskevského ozbrojeného loďstva. Tato část končí odhalením bojarského spiknutí, popravou vůdců a smrtí polského krále Zikmunda, odvěkého nepřítele Ivanova. Zikmundovi se nepodařilo zorganisovat proti rodící se ruské velmoci křižácké tažení.

Závěr románové trilogie líčí neúmorné úsilí carovo o znovuzískání Livonska. Aby rostoucí ruská velmoc se upevnila na březích Baltu, tomu v 2. půli 16. stol. bránili jak Švédové, tak nový polský král Štěpán Báthory, který oblehlPskov. Přes vojenské neúspěchy, které otřásly státem, nepřestává Ivan hledat spojence proti Polsku, Litvě a Tatarům. Hledá spojení s římským papežem, který však stojí na straně polské katolické šlechty. 30 let bojoval Ivan o moře abyl od něho vytlačen. Nabízí proto spojenectví Anglii, ale i tu naráží na vychytralost a sobectví kupců. Je nedůvěřivý a podezíravý a ani jeho rodinné prostředí mu nepřináší zadostučinění: carevič Ivan je svéhlavý a samolibý a jakopřiští car intrikuje proti otci, mladší Fjodor je slaboch. Mezi bojary, soupeřícími o carovu přízeň, vyniká již lstivý a chytrý Godunov. Přes mnohé neúspěchy umírá Ivan s vědomím, že položil základy k rozmachu ruské moci nejen vůčisousedům na souši, ale i k rozkvětu zámořské dopravy. Všechna tvrdost carova byla vyvolána nezbytností boje za upevnění ruského centralisovaného státu a za získání volného přístupu k moři a tím svobodného styku se světem. V epiloguje záběr z doby Petra Velikého, který uskutečnil již snahu Ivana Hrozného a ovládl Baltik.