Sedlář - Českoslovenští legionáři - Občané a rodáci města Olomouce

Problematika československých legií se v posledních letech těší značnému zájmu. Neúnavná propagace Československé obce legionářské, úsilí Vojenského ústředního archivu v Praze při přípravě databází legionářů, realizace regionálních publikací, vznikajících ve spolupráci zejména státních okresních archivů a muzeí, materiální podpora bývalých okresních úřadů, která pokračuje ze strany státních oblastních archivů, to vše jsou jen důležitější faktory z mnoha dalších, které umožnily do současnosti vydat řadu regionálních publikací k tomuto tématu.
S vědomím významu legionářské problematiky pro připomínku kořenů naší novodobé státnosti a v upomínku československých legionářů - občanů a rodáků města Olomouce - vydal v roce 2003 Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv v Olomouci publikaci Tomáše Sedláře, pracovníka olomouckého okresního archivu, která poskytuje čtenářům vhled do obecné problematiky československých legií i do osudů jednotlivců. Jádro práce tvoří, obdobně jako v jiných jí podobných, seznam rodáků a osob s domovskou příslušností v jednotlivých městských částech Olomouce, o nichž se v pramenech objevuje zmínka jako o legionářích. Tento seznam je doplněn soupisem ostatních legionářů, kteří žili a působili na území města jako významné vojenské posádky, ač nepatřili do kategorie rodáků. Komplikovanost kriterií výběru i problémy s ověřitelností doložených údajů podnětně hodnotí autor v ediční poznámce (str. 88 – 90). Historický úvod publikace v několika kapitolách přehledně popisuje jak vznik a vývoj československé zahraniční armády, tak i okolnosti návratu legií do vlasti. Autor si zde všímá podrobněji historie olomouckého 6. Střeleckého pluku Hanáckého a 2. Jezdeckého pluku Sibiřského. Pozornost si též zasluhují přehledy struktury československé zahraniční armády i tabulka legionářských evakuačních transportů z Ruska. Publikace dále obsahuje přehled vývoje olomouckých legionářských organizací v letech 1919 - 1954 i cenné údaje o místní legionářské tradici a památkách. Kromě obligátního seznamu použité literatury a pramenů je v závěru práce připojen též rozsáhlý výběr z další legionářské bibliografie. Dobovou atmosféru přibližuje řada reprodukcí archivního materiálu, soudobé dokumentace a fotografií i edice řady pramenů, obsahujících vzpomínky pamětníků