Taras Ševčenko - Umělec (1974)

Taras Ševčenko patřil lakomému a bezcitnému statkáři, který, když ho kozáček omrzel, dal jej na učení do města k malíři pokojů. Bystrý a zručný Taras zaujal Brjullova, slavného ruského malíře a profesora Akademie, a ten se s přáteli postaral o vykoupení nadaného nevolníka. Statkář chtěl za Tarase 2500 rublů. Brjullov nakreslil portrét básníka Žukovského a přítelkyně Žukovského zařídila, aby obraz vyhrála carevna. Událost byla kritizována a Ševčenko, který byl odsouzen, neznaje zákulisní pletky, cítil své odsouzení jako nejtěžší urážku. Touto autobiografickou povídkou chtěl pravdivě vylíčit své osvobození. Jen konec povídky, sebevražda chlapcova, neodpovídá skutečnosti: Ševčenko tu kombinuje svůj osud s osudem jednoho ze svých přátel. V "Umělci" setkáváme se s desítkami jmen umělců různých epoch a národů, jež nám prozrazují nejen úctyhodnou pílí, s jakou si Ševčenko za poměrně krátkou dobu všechny tyto vědomosti osvojil, nýbrž i vysokou úroveň jeho poznatků."