Tucet tváří Nasreddinových (1990)

Kniha přináší zlomek příběhů o mudrci a šprýmaři Nasreddinovi a jeho jedenácti „bratrancích“. Tato vyprávění a anekdoty patří k části lidové slovesnosti, která – ač vznikala živelně v lidových vrstvách – navazovala nesporně na starší a vyzrálejší literární náměty perské, indické a levantské. Islámská realita vrcholného a pozdního středověku jim propůjčila svébytný obsah, odrážející problémy, mravní a estetické hodnoty i charakter tehdejšího duchovního života.